20. 5.

Cooper-Norcross Inventory of Preferences-2

7. 1.

Co pomáhá a co znesnadňuje implementaci rutinního monitorování výsledků v psychoterapii

Průběžné sledování výsledků psychoterapie a systematické získávání zpětné vazby od klientů – známé jako Routine Outcome Monitoring (ROM) – může výrazně zvyšovat účinnost terapeutické práce. Zavedení takového pravidelného měření do každodenní praxe ale pro přináší řadu výzev. Ovlivňují ho například emoční reakce terapeutů (např. obava z hodnocení) nebo obava, že měření negativně ovlivní terapeutický vztah (výzkum ukazuje, že opak je pravdou!). Překážky také mohou ležet v rovině nedostatečné institucionální podpory (třeba chybějící trénink v tom, jak používat ROM), praktických aspektů (např. čas, který je potřeba měření věnovat) nebo na straně klienta (např. akutní stav). V článku se opíráme o metaanalýzu téměř 60 studií z různých zemí a kontextů a nabízíme praktické podněty pro terapeuty, kteří chtějí ROM používat citlivě, efektivně a v souladu se svou klinickou prací.

30. 9. 2025

Přehledová studie o negativních zkušenostech klientů

Psychoterapie přináší lidem velkou úlevu a změny k lepšímu. Výzkum však výzkum ukazuje, že vedle pozitivních účinků se mohou objevit i negativní zkušenosti. Patří mezi ně pocit nepochopení, zhoršení symptomů, narušené hranice nebo nevhodně zvolený terapeutický přístup. Nový přehledový článek Vybírala a kol. upozorňuje, že tyto zkušenosti jsou překvapivě časté a různorodé, ale dosud málo systematicky zkoumané. Autoři vyzývají k větší citlivosti terapeutů a k otevřenému dialogu s klienty, protože i „stíny terapie“ mohou významně ovlivnit její výsledky.

28. 7. 2025

Kontextualizace negativních účinků psychoterapie

Poslední dobou to možná vypadá, jako bychom se věnovali výhradně negativním zkušenostem s psychoterapií. Což sice zdaleka není pravda, nicméně tady je další článek věnovaný tomuto tématu: komplexní přehledová studie, která se věnuje preciznímu definování pojmů, způsobům hodnocení negativních efektů, frekvenci jejich výskytu napříč řadou studií i návrhům pro terapeutikou praxi a výcviky. V rámci výcviků např. autoři doporučují jasně rozlišovat mezi vedlejšími efekty korektně prováděné terapie a poškozováním klienta. Dále navrhují soustředit se na rozvíjení dobré terapeutické aliance, monitorování klientových pokroků a rozvíjení dovednosti reagovat i na drobné signály od klientů.