7. 1.

Co pomáhá a co znesnadňuje implementaci rutinního monitorování výsledků v psychoterapii

Průběžné sledování výsledků psychoterapie a systematické získávání zpětné vazby od klientů – známé jako Routine Outcome Monitoring (ROM) – může výrazně zvyšovat účinnost terapeutické práce. Zavedení takového pravidelného měření do každodenní praxe ale pro přináší řadu výzev. Ovlivňují ho například emoční reakce terapeutů (např. obava z hodnocení) nebo obava, že měření negativně ovlivní terapeutický vztah (výzkum ukazuje, že opak je pravdou!). Překážky také mohou ležet v rovině nedostatečné institucionální podpory (třeba chybějící trénink v tom, jak používat ROM), praktických aspektů (např. čas, který je potřeba měření věnovat) nebo na straně klienta (např. akutní stav). V článku se opíráme o metaanalýzu téměř 60 studií z různých zemí a kontextů a nabízíme praktické podněty pro terapeuty, kteří chtějí ROM používat citlivě, efektivně a v souladu se svou klinickou prací.

30. 9. 2025

Přehledová studie o negativních zkušenostech klientů

Psychoterapie přináší lidem velkou úlevu a změny k lepšímu. Výzkum však výzkum ukazuje, že vedle pozitivních účinků se mohou objevit i negativní zkušenosti. Patří mezi ně pocit nepochopení, zhoršení symptomů, narušené hranice nebo nevhodně zvolený terapeutický přístup. Nový přehledový článek Vybírala a kol. upozorňuje, že tyto zkušenosti jsou překvapivě časté a různorodé, ale dosud málo systematicky zkoumané. Autoři vyzývají k větší citlivosti terapeutů a k otevřenému dialogu s klienty, protože i „stíny terapie“ mohou významně ovlivnit její výsledky.

28. 7. 2025

Kontextualizace negativních účinků psychoterapie

Poslední dobou to možná vypadá, jako bychom se věnovali výhradně negativním zkušenostem s psychoterapií. Což sice zdaleka není pravda, nicméně tady je další článek věnovaný tomuto tématu: komplexní přehledová studie, která se věnuje preciznímu definování pojmů, způsobům hodnocení negativních efektů, frekvenci jejich výskytu napříč řadou studií i návrhům pro terapeutikou praxi a výcviky. V rámci výcviků např. autoři doporučují jasně rozlišovat mezi vedlejšími efekty korektně prováděné terapie a poškozováním klienta. Dále navrhují soustředit se na rozvíjení dobré terapeutické aliance, monitorování klientových pokroků a rozvíjení dovednosti reagovat i na drobné signály od klientů.

7. 7. 2025

Jak se měří negativní účinky?

Sledování negativních účinků psychoterapeutických intervencí patří mezi základní etické standardy této profese. V praxi je však provázeno mnoha výzvami - např. jaký nástroj zvolit, jak měření načasovat či jak povzbudit klienty k upřímným odpovědím. Tato a další témata shrnujeme v naší krátké přehledové studii.

26. 4. 2025

Kurz deliberativní praxe

22. 12. 2024

Druhy, třídění, výskyt a příčiny negativních zkušeností klientů

Nová stať prof. Zbyňka představuje doposud nejdůkladnější přehled negativních zkušeností s psychoterapií, který byl publikován v českém jazyce. Věděli jste, že výzkumné studie opakovaně zjišťují, že výskyt podobných nežádoucích projevů a průběhů se vyskytuje v rozmezí 5 až 13%, a že tedy každá desátá, jedenáctá psychoterapie se nepodaří? Projděte si škálu výhrad či stížností, které jsou zmiňovány a citovány ve výzkumných studiích po celém světě. Ve stati je na závěr uvedeno 145 odkazů, takže čtenář může snadno „sáhnout“ po další, rozšiřující četbě o této stinné stránce psychologické léčby.

4. 12. 2024

Jak vypadá úspěšná psychoterapie očima klientů?

Úspěch v psychoterapii bývá často hodnocen na základě zmírnění příznaků, jako jsou úzkosti či deprese. Naše kvalitativní meta-analýza 177 studií však ukazuje, že úleva od symptomů tvoří pouze zlomek změn, které klienti po psychoterapii popisují. Nad rámec zmírnění příznaků klienti hovoří o hlubším porozumění sobě samým, zlepšení vztahů s druhými nebo větší schopnosti aktivně ovlivňovat svůj život. Tato sdělení, vycházející z výpovědí 2908 klientů, naznačují, že psychoterapie není jen léčbou psychopatologie, ale také procesem podporujícím zásadní proměny ve vnímání sebe, druhých i okolního světa a schopnost vést naplňující a smysluplný život. Tato zjištění zdůrazňují potřebu komplexnějších přístupů k hodnocení úspěšnosti psychoterapie, které kromě úlevy od symptomů zachycují také celkovou kvalitu života a jedinečný význam terapeutických změn pro každého klienta.

9. 10. 2024

Aktivní inference a terapeutická změna

Aktivní inference je teoretický rámec z říše kognitivních věd, neurověd a výpočetní psychiatrie, který pomáhá modelovat vnímání, rozhodování a učení. Chápe člověka jako někoho, kdo není jen pasivním příjemcem informací, ale jeho vnitřní (říká se mu generativní) model aktivně utváří to, jak svět kolem sebe vnímá a interpretuje. Duševní obtíže nebo psychopatologie klientů jsou pak chápány jako výsledek nevhodně „nakonfigurovaného“ (neboli suboptimálního) generativního modelu. Proto jsme si položili otázku, jestli je možné v tomto teoretickém rámci vysvětlit i samotnou terapeutickou změnu. Odpověď nabízí naše přehledová studie. V ní jsme identifikovali celkem 22 studií, které jazykem aktivní inference popisují psychoterapeutický proces.