A number of therapists tend to become integrative already in the early stages of their professional development. Our initial interest in exploring why and how this happens has gradually led us to coin the term "personal therapeutic approach," which reflects the fact that psychotherapists tend to gradually develop a distinctive working style during their development, which may combine elements of different therapeutic orientations. In a series of qualitative studies we have attempted to explore and describe the general patterns of the process of forming a personal therapeutic approach. Some of our studies focus on the retrospective view of experienced therapists on their professional and personal development. Others examine whether and how this 'personalisation' is already manifested in novice therapists and what implications this has for therapist training and education. In collaboration with Len Jennings, we have also explored the development of expertise in psychotherapy. Furthermore, we focused on psychotherapy training and here we, for instance, we developed a competency model of training in psychothearpy integration. This research was supported by Czech Science Foundation (Projekt no. GAP407/11/0141).

Publications

Čevelíček, M., Hytych, R., & Roubal, J. (2013). Představení vybraných modelů psychoterapeutické formulace případu. Československá psychologie, 57(5), 447-460.

Čevelíček, M., Roubal, J., & Hytych, R. (2014). Využití formulace případu ve výuce a výcviku psychoterapie. Psychoterapie, 8(1), 44-54.

Heřmánková, K., Řiháček, T., & Gocieková, V. (2024). Psychotherapists’ experience with spirituality and religiousness in psychotherapy: A qualitative meta-analysis. Journal of Psychotherapy Integration. Advance online publication. https://doi.org/10.1037/int0000338

Hytych, R., & Čevelíček, M. (2013). Využití formulace klinického případu pří výuce a výzkumu psychoterapeutického výcviku. Psychiatria-psychoterapia-psychosomatika, 20(4), 59-60.

Kahancová, M., Jennings, L., & Řiháček, T. (2016). Na pleciach obrov: čo sa dozvedáme zo štúdií o expertoch v psychoterapii. Psychoterapie, 10(2), 115-125.

Kostínková, J. (2015). Integrace v psychoterapii a výcviky: česká zkušenost. In M. Friedlová & M. Lečbych (Eds.), Společný prostor/ Common space 2015: sborník příspěvků (s. 17-27). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Kostínková, J., & Roubal, J. (2015). Training in psychotherapy integration: Formation of the training conception. European Journal for Qualitative Research in Psychotherapy, 8, 5-31.

Kostínková, J., Řiháček, T., Roubal, J., & Horváth, A. (2023). Competency model of Training in Psychotherapy Integration. European Journal for Qualitative Research in Psychotherapy, 13, 109-120.

Ladmanová, M., Řiháček, T., & Roubal, J. (2020). Helpful and hindering events in an integrative psychotherapy training. Journal of Psychotherapy Integration. Advance online publication. https://doi.org/10.1037/int0000246

Maruniaková, L., & Řiháček, T. (2018). How beginning cognitive behavioural therapists develop professional confidence. The Cognitive Behaviour Therapist, 11(e5), 1-19. https://doi.org/10.1017/S1754470X1800003X

Maruniaková, L., Řiháček, T., & Roubal, J. (2017). How beginning counselors learn: The interaction of personal and professional experiences in counselors with an experiential orientation. Counselling Psychology Quarterly, 30(1), 48-66. https://doi.org/10.1080/09515070.2016.1148013

Plchová, R., Hytych, R., Řiháček, T., Roubal, J., & Vybíral, Z. (2016). How do trainees choose their first psychotherapy training? The case of training in psychotherapy integration. British Journal of Guidance & Counselling, 44(5), 487-503. https://doi.org/10.1080/03069885.2016.1213371

Roubal, J., & Kostínková, J. (2017). Forming an integrative training program. The Integrative Therapist, 3(1), 20-22.

Řiháček, T., Kostínková, J., & Roubal, J. (2010). Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty I: základní otázky a problémy. Psychoterapie, 4(3-4), 160-169.

Řiháček, T., & Koutná Kostínková, J. (2011). Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty II: vybrané modely výcviků v zahraniční literatuře. Psychoterapie, 5(2), 71-79.

Řiháček, T., & Koutná Kostínková, J. (2012). Integrace v českých psychoterapeutických výcvicích. Psychoterapie, 6(3-4), 162-174.

Řiháček, T., Danelová, E., & Čermák, I. (2012). Psychotherapist development: Integration as a way to autonomy. Psychotherapy Research, 22(5), 556-569. https://doi.org/10.1080/10503307.2012.688883

Řiháček T., & Danelová E. (2013). Proč se terapeuti stávají integrativními? Psychiatria-psychoterapia-psychosomatika, 20(4), 33-34.

Řiháček, T., & Danelová, E. (2015). How therapists change: What motivates therapists towards integration. European Journal for Qualitative Research in Psychotherapy, 8, 5-31.

Řiháček, T., & Danelová, E. (2016). The journey of an integrationist: A grounded theory analysis. Psychotherapy, 53(1), 78-89. https://doi.org/10.1037/pst0000040

Řiháček, T., Kahancová, M., Jennings, L., Roubal, J., & Vybíral, Z. (2016). Czech master therapists. In L. Jennings & T. M. Skovholt (Eds.), Expertise in counseling and psychotherapy: Master therapist studies from around the world (pp. 19-52). New York, NY: Oxford University Press.

Řiháček, T., & Roubal, J. (2017). Personal Therapeutic Approach: Concept and implications. Journal of Psychotherapy Integration, 27(4), 548-560. https://doi.org/10.1037/int0000082

Řiháček, T., & Zatloukal, L. (2016). Možnosti obohacení výcvikové praxe pomocí výzkumu. Psychoterapie, 10(2), 140-150.

Vybíral, Z. (2016). Jak se stát dobrým psychoterapeutem. Portál.